Disaster.

Zítra? Vážně už to zítra začne? Děsím se toho už nějakou dobu a najednou to má přijít a já bych nejradši utekla a vrátila se, až bude po všem a ... vůbec.
Člověk si řekne, maturita, ale ... tak nějak to není veselá věc, teda je, po tom, co člověk vyleze ze zkoušecí místnosti a najednou je volný jako pták. Už aby to bylo!

poslední zvonění už za sebou mám

Doufám, že mi navrhnou ta nejlepší témata a já jim prostě ukážu, že psát dokážu! Přinejmenším vím, jak by to mělo vypadat a to by jim mohlo stačit :)
Rozpoložení není veselé, ani nijak úsměvné. Je mi smutno, až pláčivo a raději bych zmizela někde v kouzelném světě pod peřinou a tam našla ten nejkrásnější svět a taky Petra Pana a věřili bychom spolu na víly. To by byla paráda.

Protože já věřím na víly, a jo, a jo!