Za Havla.

Tak jsem si dneska zkrátila kalhoty a doufala, že potkám někoho se stejným smýšlením. Můžu být vlastně ráda za tu jednu moc hezkou slečnu s barevnýma ponožkama a červenýma botama. Ale že se vůbec divím, u nás ve škole jsou strojaři a technici a je moc politické, nedej Bože umělecké, happeningy moc nezajímají. Takže nejspíš ani nikdy nepochopil, proč si nechávám nachladnout kotníky.

Nejenom, že krátké kalhoty byly připomenutím úmrtí Havla, ale zároveň to byla taková tichá revoluce uvnitř každého z nás. Každý z nás by se mu chtěl určitě něčím přiblížit a pomoct světu k lepšímu.

moje krátké kalhoty.

 Jasně, že jsem si na tu super fotku mohla dát boty, ale chodit celé patro dolů a fotit se tam? Na to jsem asi moc líná.

Muse - Praha.

Celý náš výlet začíná na brněnském nádraží držíce jízdenky směr Praha, Hlavní nádraží. Spakujeme se a utíkáme na naše nástupiště, ačkoliv máme místenky a s radostí všechny, co sedí na našich místech, vyhodíme! Nakonec se bohužel tak nestalo, pouze jsme se si sedli a bylo to. Nejdřív jsme se ženou seděly samy v jiném kupéčku než ostatní, zato jsme si dělaly srandu z ostatním spolujezdců a spících!

Milujume svoje spolucestující.

Nakonec jsme se přesunuly raději za ostatními - měli totiž víc jídla než my! A ani jsme se nenadáli a byli jsme v Praze. Našli svého krtka - metro - a pádili si to směr ona velké O2 Aréna kdesi nevím. Už když jsme přišli asi hodinu (45min?) před otevřením bran bylo všude plno a minimálně řada 5 metrů před každými dveřmi čekala, až se dveře otevřou a všichni poběží hledat si své místečko!

Nakonec se nad námi slitovali a pustili nás dovnitř. Na šatnu byla naprosto přeplněná, děvčata, která tam pracovala, byla značně pomalá ve svých krásných a krátkých sukních. Frontu jsme předběhli, dali si věci bez problémů na nějaké místo a šli si taky najít svůj plac na koukání!

Nečekali jsme ani dlouho a přišli Everything Everything, britská předkapela hrající alternative, indie pop míchnutý s electrem. Zahráli dost písniček, které jsem předtím poslouchala, hlavně mou oblíbenou Kemosabe, takže jsem byla už tak nadšená!

Setlist Everything Everything

1. QWERTY Finger

2. Schoolin'

3. Suffragette Suffragette

4. Cough Cough

5. Kemosabe

6. Duet

7. Photoshop Handsome

8. Don't Try

A potom začalo stavění scény pro Muse. Nejzajímavější určitě bylo, když se kamsi do oblak ke světlům vznesli 4 pánové, aby tam pracovali se svými "světlomety". Zvučili mikrofony a všichni fanoušci už začali být nervózní. Písničky, které tam hráli kdesi, se snažili asi navozovat atmosféru, hrálo tam cosi electro nebo rock, ale aspoň nebylo úplně ticho :)

Najednou se v celé O2 Aréně zhaslo a všichni jsme věděli, co přijde! Jako na každém koncertě této tour začal hrát dubstep - Unsustainable! Ačkoliv to ze začátku znělo jenom z počítače, všichni jsme byli paf! Světla tomu dodávala geniální atmosféru. Červeno s kouřem mi připomínalo peklo. Najednou přišli na scénu a začali do toho hrát i na kytary a bubny! Mohli jsme se všichni zbláznit!

Kdo zná Muse, ví, že jejich koncerty jsou tak nějak bezchybné, skoro ani tón jim neujede a možná proto jsou jednou z nejlepších koncertujících kapel. Tentokrát mi vůbec nevadilo, že hráli hlavně písničky z nového alba, protože jsem si je zamilovala. Největší radost mi samozřejmě udělali Animals, které jsou pro mě srdcové! :)

Chris, pravděpodobně když zpíval Save Me.

Nehráli samozřejmě jenom nové album, ale zabrousili i do Resistance, Black Holes and Revelations a k překvapení všech zahráli i Absolution (Stockholm Syndrome, Time is Running Out), Origin of Symmetry (Plug in Baby) a dokonce i Showbiz (Sunburn), který mi udělal tu největší radost na světě!

Během koncertu jsme se dost pohybovali, ale se ženou jsme se od sebe nehnuli ani na dva kroky a pokud, tak jsme se zase brzo našly. Občas se bohužel našli vysocí a nepříjemní lidé, ale stačilo je obhopsat a bylo zase vidět.

Oceňuji určitě to, že Matt byl docela dost mluvný a hodně skákal po scéně, jednou byl úplně vpravo, potom zase přeběhl na druhou stranu, byl zkrátka pořád v pohybu. Chris měl svoji písničku, což byl taky obrovský zážitek! Má krásný hlas nejen na CDčku, ale i naživo. Jen ať skládá a zpívá dál! Bohužel Doma jsem moc neviděla, jenom když před ním nikdo moc nestál, ale odvedl skvělou práci, stejně jako všichni ostatní!

Matt koukajíc přes brýle a snažíc se nás všechny sbalit!

Myslím, že celý koncert byl jedním slovem: úžasný! Zážitek na celý život. Bylo by fajn to asi nějak zhrnout, ačkoliv to vůbec nebude objektivní:

Koncert byl skvělý nejenom kvůli přesnosti těch nejlepších muzikantů, ale i kvůli celé atmosféře, světlům, která byla naprosto struhující, a geniálně vytvořené konstrukci z několika obrazovek, která se často měnila v normální nebo obrácenou pyramidu. Zobrazovali skvělé záběry, nejenom klip Isolated System v přestávce pro kapelu, ale i například chodící příšerku v Panic Station nebo nějakého pána v Animals.

Isolated System a super obrazovky.

Co víc říct? Než jsme se dostali z arény, trvalo to přinejmenším půl hodiny. Nechtěli nás pustit do šaten, protože tam bylo nacpáno a my přitom umírali žízní. Ale chápu, jinak to nejspíš udělat nešlo. Tak jsme si koupily se ženou půllitr Spritu za 50 korun a vypily to asi za 5 minut :) Na to jsme se vydaly na metro a směrem ke kamarádovi, kde jsme přespaly, za což mu velice děkujeme!

To byl můj velký zážitek a doufám, že bude brzy nějaký další. Třeba koncert Mumford & Sons v březnu! :)

Praha je opravdu zvláštní.

Setlist Muse

1. The 2nd Law: Unsustainable

2. Supremacy

3. Map of the Problematique [Who Knows Who riff outro]

4. Panic Station

5. Resistance

6. Supermassive Black Hole

7. Animals

8. Monty Jam

9. Explorers

10. Sunburn

11. Time Is Running Out

12. Save Me

13. Madness

14. Follow Me

15. Undisclosed Desires

16. Plug In Baby

17. Stockholm Syndrome [Freedom riff outro]

18. The 2nd Law: Isolated System

19. Uprising

20. Knights of Cydonia [Man With A Harmonica intro]

21. Starlight

22. Survival

To byl můj velký zážitek a doufám, že bude brzy nějaký další. Třeba koncert Mumford & Sons v březnu! :)